Informace na síti

Jak dlouho vydrží anonymita?

Byl jsem s přáteli v baru a chvilku jsme se bavili s neznámou dívkou, která mne požádala o instalaci mobilní aplikace na rozpoznání právě přehrávané písničky. Během instalace se zobrazil e-mail, se kterým byl systém telefonu aktivován. Část před zavináčem mi uvízla v hlavě, protože šlo o známý film - nejoblíbenější té dívky. Nic více jsem o ní nevěděl.

Odeslal jsem později na tento zahlédnutý e-mail odkazy doplňující naši krátkou diskusi, přičemž mne napadlo, jestli čistě náhodou nebude heslo do e-mailu obdobné, jako e-mail samotný - tedy opět název toho samého filmu. A ejhle!

Byl to e-mail registrovaný zjevně pouze telefonem, tedy nepoužívaný pro běžnou korespondenci. Přesto mi umožnil zjistit o kousek více - bývalý mailbox na seznamu, ze kterého Google chytře nabídl import starých e-mailů. A přezdívku uživatelky z registračního e-mailu ze Skype. Podle přezdívky, která byla na českém internetu unikátní, již nebyl problém dohledat jméno, věk a vzdělání dívky, jména ostatních členů rodiny a přátel, místo bydliště, názory a víru i rodinnou historii.

Nic z toho jsem do té doby neznal, začal jsem pouze s registrovaným a nepoužívaným e-mailem bezejmenné dívky, který jsem zahlédl v telefonu během jedné sekundy. Celé mi to zabralo necelých deset minut od prvního nápadu. Přivedla mne na to část diskuse, kdy jsme se právě s touto dívkou o bezpečnosti a soukromí na internetu bavili. Snad mi odpustí, když tento příklad budu používat ke vzdělávání.

Vše je veřejné a nesmazatelné

Počítejte s tím, že libovolný člověk si o vás může zjistit mnoho věcí. Ideální je na internet psát jen to, co lze považovat za „striktně veřejné“, co vám nemůže ublížit. A to se týká nejen uzavřeného Facebook profilu, dokonce i fór vyžadujících registraci. Existují služby, které zálohují a zpřístupňují data na internetu. I po smazání je tedy možné, že takto indexovaná data budou dohledatelná. Virtuální minulost se maže velice špatně. Dejte si pozor na klasické poučky, co se týče hesel a přístupových údajů - ne kvůli personalistům, spíše kvůli lidem, kteří by vám mohli chtít ublížit nebo si z vás tropit žerty.

Proč mne nikde nechtějí?

Nezaměstnaný člověk, který mne požádal o radu, psal na internetovém fóru „společensky nekorektní“ a „podvratné“ příspěvky vyzývající k defenestraci politiků a převzetí moci lidem. Což byl jeho názor, v dané situaci a psychickém nastavení pochopitelný. Byť poněkud nevhodný z pohledu zaměstnavatele. Jen si představte, zaměstná někdo rebela? Bude zaměstnavatel dobrovolně riskovat potíže nebo přijme někoho, o kom si bude myslet, že je bezproblémový? I když byl e-mail u nevhodného příspěvku uveden jiný, než který dotyčný používal pro komunikaci s firmami, šlo snadno dohledat a „spárovat“ tyto dva e-maily přes místní sportovní portál. Iniciály odpovídaly, geografická poloha také, stejně jako čas příspěvku a způsob projevu zapadal do celkového kontextu. Opět práce na deset minut.

Zaměstnavatelé již považují dohledávání veřejně dostupných informací jako součást podkladů k výběrovému řízení a informace z internetu mohou rozhodovat o vašem osudu. A to nejen ty, které napíšete sami. Obdobného efektu mohou docílit přátelé, či naopak nepřátelé. A vy se o tom samozřejmě nedozvíte! Jen se divíte, proč vás všude odmítají.

Myslete na „informační hygienu“ a zamyslete se, zda vám váš veřejný projev neškodí.


Píše pro vás Jaromír Dvořáček
(Facebook|Twitter|g+|hearth|blog)

Nastartujte také!