Jsou padesátníci na odstřel?

Poprvé jsem zaslechl pojem „skupina 50+“ u dokumentu České televize „Jak dlouho...“ Ta devádesátiletá paní zaslouží gratulaci. Aktivní učitelka, která po hodině zasílá svým studentům probranou látku e-mailem? Takhle aktivním důchodcem chci jednou být! Jedině tak neumřu psychicky dříve než fyzicky. Na jednu aktivní babičku připadají desítky mnohem mladších lidí, kteří pasivně vysedávají u televize, zírají do zdí, nevzdělávají se a buď nadávají nebo se nechávají unášet letargií.

Vyřazování podle věku v agenturách

Je veřejným tajemstvím, že v pracovních a personálních agenturách existují věkové limity. Přijde životopis od člověka staršího 35 let? Hodit na hromadu „co kdyby“. Starší jak 50 let? Vyhodit. Prý na požadavek klientů. Připadá mi, že si to lidé v agenturách nastavili plošně, i když ne každý klient může něco takového chtít. Čest výjimkám.

Zajímavé je, že u majitelů malých firem podobný požadavek nezazněl - nebo se dal velmi snadno rozmluvit. Proč to nezkusíte také? Přesvědčete zaměstnavatele, že vás chce nezávisle na věku (nebo právě kvůli věku).

Vyřazování podle věku v inzerátech

Spojení „mladý kolektiv“ hyzdí každý třetí inzerát, vyžaduje se „flexibilita“, „dynamičnost“ a podobné pojmy z newspeaku. A to i v případech, kdy ne všichni lidé ve firmě jsou mladí.

Co když se nenecháte odradit? Co když dokážete zaměstnavateli, že pro něj máte takový přínos, až vás prostě potřebuje?

Předsudky i skutečné potíže: rychlost

Ve zmíněném dokumentu zaznělo „Oni už jsou nepřizpůsobiví, už se nic nenaučí“. S podobným názorem jsem se nesetkal. Spíše se zaměstnavatelé obávají rychlosti a zvládání stresu. Problémem je, pokud píšete příliš zdlouhavě na klávesnici a ztrácíte se v aplikacích. Pokud se hlásíte na administrativní pozice, je rozdíl, jestli během pracovní doby stihnete (kromě další práce) vyřídit desetkrát více e-mailů nebo se jen trápíte s počítačem.

Umíte napsat e-mail tak, aby byl správně a vkusně formátovaný? Nezapomínáte na předměty a přílohy e-mailů? Mladí lidé mají mnohdy potíže s psanou češtinou bez chyb, jak jste na tom vy?

Různé „kurzy práce na PC“ bohužel neučí myslet tak, jak fungují počítačové aplikace. Naučíte se například používat MS Word ve verzi 2003 stylem „kliknu sem, stane se tohle“, pak když usednete před starší či novější verzi, budete tápat. A co teprve, když před sebou máte LibreOffice. Mladá generace je zvyklá na to, že se vše rychle mění. Velmi rychlá orientace v měnícím se prostředí začíná být základem k přežití. Žijeme v rychlé době, máloco zůstává stejné rok, natož desítky let. Zvlášť u techniky a software. Která účetní snáze najde práci: Ta, co umí účtovat jen v jedné aplikaci nebo ta, která to zvládne v pěti nejběžnějších aplikacích na trhu?

Co uděláte, když potkáte něco nového? Studujete všechny dostupné informace k tématu? A zvládnete to rychle? Tak, že není velký rozdíl, jestli o tématu něco víte nebo ne? Čím starší člověk odpovídá na inzerát, tím méně tuší o firmě, do které píše. Starší lidé si mnohdy nezjišťují informace. Pasivně očekávají, že jim je někdo řekne. Pasivita vám nepomáhá.

Ať už jde o předsudky nebo opravdové problémy, zkuste vyvážit své slabiny něčím zásadním. Přineste zaměstnavateli to, co mu pomůže, v čem jste nejlepší.

Proč čekat na podporu zvenčí?

Ve videu paní z UniCredit Bank vidí řešení v podpoře státu, silnějších odborech a radách zaměstnanců, jako to viděla v Rakousku. Naopak ve Španělsku jsem viděl, jak starší lidé naříkají, že děti a vnoučata nemohou sehnat práci - podmínky jen byly nastaveny obráceně. Přesto v dokumentu zazněla velmi důležitá věc - lidé se neumí prodat. A to mohu potvrdit. Mám pocit, že si lidé pletou pokoru s poddajností, aktivitu a průraznost s vnucováním.

Raději na nic nespoléhejte a naučte se probít překážkami. Když si zvyknete na nezávislost, v budoucnu si poradíte i v těch nejsložitějších situacích.

Částečné úvazky a stěhování

V České republice je méně pracovních míst než lidí bez práce. V mnoha oborech připadají na jedno pracovní místo desítky až stovky lidí. Pokud se nedaří, je možné pracovat na více částečných úvazků. A když bydlí starší člověk v oblasti s vysokou nezaměstnaností? Mladý člověk se spíše odstěhuje za prací.

Hledáte aktivně příležitosti nebo jen pasivně vyčkáváte?

Proč vůbec využívat agentury?

Ve fórech si můžeme přečíst stížnosti na personální či pracovní agentury. Tak proč je využívat? Proč nejít rovnou do cílové firmy? Opět pomůže hledání informací. Často lze zjistit, pro koho agentura pracuje podle veřejně dostupných informací na internetu. Aktivně oslovujte firmy, které nemají vypsané pozice. Zpochybňujte to, co nefunguje. Začněte hledat více možností a uvažovat v souvislostech.

Když jdete přes prostředníky, prodáváte se vícekrát. Nejdříve (často nezkušenému) personalistovi v agentuře, pak v personalistovi ve firmě a pak až člověku, který rozhoduje. A v případě pracovní agentury vám prostředník platí nízkou mzdou, přestože firma, pro kterou pracujete, za vás platí hodnotu vyšší. Přitom dostat se třeba k majitelům malých firem není obtížné.

Hledáte cesty k lidem, kteří vás opravdu potřebují?

Věk, zkušenosti, schopnosti a přístup

Když jsem klienty vedl k tomu, co opravdu potřebují, nebavili jsme se o věku. Občas dokonce ani o schopnostech zaměstnanců. Bavili jsme se o přínosu a výsledcích. Pokud podnikatel získá přijetím správného zaměstnance dostatek času, je schopen přinášet zakázky, které vám dávají práci. Opravdu chtějí zaměstnavatelé mladé dravce nebo jen jednoduše minimalizovat rizika? Základní rovnice zůstává stejná: co nejlepší člověk za co nejméně peněz. To není nic nového.

Starší lidé mají zkušenosti. Jsou to však vždy zkušenosti, které jsou potřeba? Doba zrychluje. Zkušenosti staré dvacet let už jsou v mnoha oborech historií. Někde je nutné aktualizovat přehled, znalosti a zkušenosti více než si připouštíme. Dokonce i obchodování není stejné, jako před pouhými 10 lety. Vzděláváte se? Sledujete trendy, jak se vyvíjí trh a lidská společnost? Programátor CNC strojů sežene práci spíše než soustružník.

Cituji paní z dokumentu: „Tu práci na počítači zaměstnavatelé prostě chtěli. No tak jó, já jsem teda absolvovala ten kurz...“ Cítíte to v tom? „Když to teda musí být...“ Je tohle ten přístup, který zaměstnavatelé chtějí? Nevezmou raději nepopsaný list, mladého člověka s aktivním přístupem a nadšením, kterého vše snadno naučí? Nebo si to aspoň myslí?

Přijímací pohovor je jako obchodní jednání. Má více společných než rozdílných znaků. A obchodník se ptá: „Co mi přinese to, co mi prodáváte?“ Pokud máte vyšší věk a zkušenosti, prodejte je! Pokud nemáte, získejte je. Učte se. Nedřepte u televizí. Na internetu máte k dispozici všechno vědění světa. Jen je nutné správně vyhledávat a třídit informace. Máte na své straně rozhled, životní moudrost, klid a vyrovnanost. Možná máte více času než třicátníci a jen tak nezačnete hledat nové místo hned po zkušební lhůtě. Ukažte podnikatelům, že je to přesně to, co potřebují ve svých firmách. Dokonce to vypadá, že se situace mění k lepšímu.

Pusťte se do podnikání

A pokud si myslíte, že to všichni dělají špatně, začněte podnikat. Vážně. Nandejte to těm mladým i starým, ukažte jim, jak to má vypadat! Dokažte jim, že nejste na odstřel. Zaměstnejte lidi. Třeba tak, jak to dokázal Jindřich Procházka s firmou Sapeli.

A kde začít? Zajímavě vypadá třeba projekt go50go.


Píše pro vás Jaromír Dvořáček
(Facebook|Twitter|g+|hearth|blog)

Nastartujte také!