Zkuste obchodní přístup při hledání práce

Váš pracovní pohovor je jako obchodní jednání. Diskuse o obchodním přístupu ve facebookové skupině odstartovala docela nevinně:

Žaneta: Olomouc City je plné brigád! Do CineStaru chtějí, do různých obchodů s oblečením...
Martin: kdyby se lidi zvedli a obešli město a pár obchoďáků, nebude jim stačit inkoust v tiskárně na životopisy...
Tereza: A hlavne by lidi nesmeli byt lini pracovat i o vikendech
Markéta: s tím inkoustem máš sice pravdu, ale to nezaručuje, že bude nějaká kladná reakce... já kupříkladu obešla hodně obchodů, rozdala hodně životopisů a kde nic tu nic. A ne nejsem líná pracovat o víkendech ani večer, jen se bohužel do cinestaru či z něj nemám jak dostat

Odevzdání životopisu si můžete představit, jako když vám někdo na ulici vrazí leták do ruky. Zafunguje to jen málokdy. Jistě znáte z vlastní zkušenosti, že leták obvykle vyhodíte a nic nekoupíte.

Ivana: jo jenže když nemáš praxi, tak tě tam nevemou

Záleží na tom, jestli se (i bez praxe) „prodáváte“ zaměstnavateli, jak ostatně naznačuje Žaneta:

Žaneta: Do CineStaru praxi nepotřebují. A chce to zkoušet. Mě vzali do jednoho obchodu s oblečením i bez praxe

A hned tu máme protiargument:

Adéla: Já posílala do cinestaru životopis asi před 2 týdnama a nikdo se mi neozval...

Pochopitelně, to je běžná situace. Pouhé odeslání životopisu je totiž velmi málo. To stejnému zaměstnavateli odešlou desítky dalších lidí.

Luca: Hmm, jasně, jenže když tam jdete osobně, vezmou si na vás kontakt "Ozveme se Vám" a ono hovno, hovno, slavný soude. Dokud budou do obchodů v obchodních domech vybírat podle ksichtu a ne vystupování vůči zákazníkovi, tak mám hold smůlu a můžu leda tak čekat až budou nabírat brigádníky do fabriky, protože ve firmě, kde jsem dělávala, pozici brigádníka zrušili. A ve zverimexech, kde bych se se svým zájmem a znalostmi o zvířatech uplatnila, brigádníky neberou, protože je tu už tolik prodejen, že majitelé mají co dělat, aby vydělali na sebe.

Pokud někdy budete provozovat obchod, možná také budete očekávat, že se vám prodavačka „prodá“. Chování ke klientům je důležité, schopnost prodat často ještě důležitější. Podnikatele by mělo zajímat obojí (a mnohem více).

Naučte se prodat své schopnosti, zvlášť, pokud usilujete o pozici prodavače či obchodníka. Zákazníkům totiž neprodáváte pouze produkt, ale i kousek sebe. Co se tváře týče, obchodník potřebuje především charisma. A to nesouvisí nutně s krásou.

Žaneta: Já mám výhodu, že jako dálkařka jsem dost časově flexibilní. Ale je pravda, že mě takhle z první vzali spíš tam, kde jsem se zeptala přímo - naživo než přes internet. Předně když už se vypravím na pohovor nebo se jdu zeptat, tak o práci kterou fakt chci, to pak ze sebe vydám to nejlepší. Snažím se působit sebejistě, spolehlivě, přátelsky a být pohotová v odpovědích, ale přiměřená v dotazech. Prostě působit tak, aby si řekl zaměstnavatel - „Tu chci!“ Beru to trochu jako divadlo. Kde se svou (sociální) roli snažím hrát přesvědčivě. Pomáhá to i zkoušek. Možná ještě být sama sebou. To mi přijde nejdůležitější.

Markéta: S tím letákem to máte asi pravdu, jenže co chcete kromě toho dělat když na mnoha pozicích Vám řeknou: "Nechte nám tu životopis, my se Vám kdyžtak ozveme." A tím jejich konverzace s Vámi končí.

Žaneta: S tím se dá dělat asi těžko něco. Pokud člověk není trochu drzý. Tak to mají zaměstnavatelé kolikrát schválně, zjednoduší si dost práci. Ale někdy už tam mají svého TOP vybraného a další zájemci nejsou zajímaví. Jindy spíš jednám s někým, kdo není u „zdroje“ a funguje jen jako „výběrčí“ životopisů, kterému je to fuk a jen je předá (snad je předá) někam výš. Někdy jsem si brigádu sehnala i přiměřenou drzostí, kdy jsem si požádala o rozhovor s vedoucím směny, když jsem viděla, že 2. nebo 3. životopis a nikdo se ani neozval. Přitom na léto pořád sháněli. Chyba byla nejspíš na začátku mé cesty - recepce. Protože vedoucí o mě nevěděl ani na personálním. No a pak to šlo. Najedenou jsem mohla na pohovor :) Jen se snažím být na místě zaměstnavatele - Koho si představuje? Koho by bral? A podle toho se zařídím. No ale ještě mít štěstí/známé.

Markéta: Jo po vedoucím jdu automaticky taky, ale ne vždy se mi podařilo s ním mluvit. Dost často jsem byla odmítnuta s tím, že vedoucí se mi ozve a pozve na pohovor, protože chce vidět každého zájemce. A jsem zase tam kde jsem byla...

Žaneta to říká velmi správně. Vše, co píše, potkáváme i v obchodu:

Divadelní role

Když se člověk naučí hrát, stává se jednání s lidmi zábavou a mnoho věcí jde pak až překvapivě snadno. Jen upozorňuji, že je ve vašem zájmu nelhat a zůstat svá, jak píše Žaneta. Jen tak totiž budete divadlo hrát nejlépe. Cílem je pobavit, potěšit, dostat se zajímavě co nejdál... ne být někým jiným. K tomu může pomoct třeba nestereo.

Nápaditost a správná míra drzosti

Můžete jet podle nějakého vzorce a nepřizpůsobovat se situaci - tento přístup je však rozumný pouze tehdy, pokud vám funguje. Pokud vám něco nefunguje, potřebujete něco změnit. Samy od sebe se změny nedějí (nebo je za vás dělají ostatní). Přemýšlejte nad tím, jak zaujmout.

Málokdo si na vás udělá čas, dokud nezaujmete. Pokud někdo přijímá deset životopisů týdně, tak by ten životopis musel být o hodně lepší, aby vynikl sám o sobě. Co uděláte pro to, abyste zaujali?

Mám v obchodu dobré zkušenosti s konstruktivní kritikou - z pohledu cizince vidíte, co lze dělat lépe. Když šikovně navrhnete lepší řešení čehokoli, dobře se zapíšete (a nebo víte, že u nich nechcete pracovat). Najděte si svůj styl, jak se zapsat.

Jít k člověku, který rozhoduje, je samozřejmost. Akorát je riziko, že to nakrkne fungující a organizované manažery či podnikatele (kteří opravdu chtějí, abyste předali životopis asistentce). Riziko je tu vždy a vždy záleží na vašem správném odhadu. Kdo neriskuje, zůstává v průměru.

Vyvolání potřeby

Jak Žaneta píše - „Tu beru!“ - o to jde. Jako obchodník chcete, aby vaše nabídka byla velmi žádaná. Abyste se dostali do pozice, kdy si vybíráte. Chcete vzbudit zájem, odprezentovat se přesně tak, že zaměstnavatele hned napadne, jaké problémy vyřešíte a jak lépe bude fungovat s vámi. Pokud zaměstnavatel nepozná rozdíl, jestli jste v práci nebo ne, budoucnost máte velmi nejistou.

Vytrvalost

Markéta naznačuje, že se nechá snadno odmítnout a neuvažuje nad tím, jak se dostat ke správným lidem, případně jak je oslovit zajímavě. Nenechte se odradit. Ne každé „ne“ pro vás musí být skutečné odmítnutí, někdy to může znamenat jen to, že jste nezvolili správný přístup. Což si ostatně uvědomil i Jakub v podobné diskusi.

Co vy děláte proto, abyste vystoupili z davu a přesvědčili zaměstnavatele, že za něco stojíte?




Ptejte se na facebookové stránce Nastartujte.


Píše pro vás Jaromír Dvořáček
(Facebook|Twitter|g+|hearth|blog)

Nastartujte také!